http://www.jigsawplanet.com/
pondělí 30. listopadu 2015
Co je kaligrafie?
Jasmí Ben Dhiaf
Je to takzvané umění krasopisu,které zahrnuje jak funkční nápisy,ručně psané dopisy,tak i výtvarné umění.Předností kaligrafie je především čitelnost textu.Jednotlivé znaky jsou proměnlivé a spontánní,obsahují jedinečnou improvizaci psaní v právě daném okamžiku.Ve chvíli,kdy se v knižní produkci nahradilo psaní,kaligrafie se přesunula do oblasti kancelářské,listinné a umělecké.Většina dnešní kaligrafie se téměř vzdaluje od původního umění originálního psaní.Dnešní významné osobnosti kaligrafie jsou Anne Robin a Kate Hughes.Avšak významnější umění je japonské šodó nebo čínské šu-fa.Kaligrafie jsou často zavěšovány na zdi.
Malá ukázka kaligrafie arabského písma.Arabská kaligrafie se stala v arabských a islámských zemích velmi uznávaným uměním.V celém islámském světě je kaligrafie vnímaná jako symbol pro jednotu,sílu a krásu.Arabské písmo navenek působí jako písmo bez jakýkoliv znaků,ale muslimové věří,že si Alláh arabštinu vybral pro její krásu.Arabština je také velice uznávaným jazykem.Kaligrafie je v arabských zemích zkrátka tradicí.Kolik máme krve v sobě?
Markéta Tisoňová
Průměrný lidský organismus obsahuje asi 4–6 litrů krve, což je asi 8 % tělesné hmotnosti.
Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram tělesné hmotnosti.
Ženy mívají méně krve než muži.
Krev je kapalná, viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky).
červené krvinky
Erytrocyty:Erytrocyty (neboli červené krvinky) jsou bezjaderné krevní elementy bez organel, které mají vikonkávní tvar. Hlavní součástí erytrocytu je hemoglobin. U zdravého dospělého člověka vznikají v červené kostní dřeni. Odbourávány jsou hlavně ve slezině.
bílé krvinky
Leukocyty:Bílé krvinky jsou průhledné, pravé jaderné buňky s jádrem. Jejich množství v krvi kolísá mezi hodnotami 4 000 – 10 000 / mm3 krve v souvislosti se zdravotním stavem. Délka života bílých krvinek je pouze několik hodin. Jejich funkcí je zajišťovat imunitu organismu.
krevní destičky
Krevní destička má oválný tvar, 2 – 4.0 μm v průměru (erytrocyt člověka - 7,5 μm), často má zoubkované okraje. Nemá jádro.
Skládá se z okrajové hyalomery, která se barví světle modře a obsahuje tzv. marginální svazek mikrotubulů a aktinová mikrofilamenta, která udržují tvar trombocytu a umožňují mu tvořit výběžky a panožky. Ve středu krevní destičky je granulomera, shluk acidofilních (tzn. červeně se barvících) granul a ojedinělé mitochondrie.
Fyziologie krve:Produkce a rozklad-Krevní buňky produkuje kostní dřeň v procesu zvaném krvetvorba. Proteinová složka je produkována většinou v játrech, zatímco hormony produkují endokrinní žlázy a vodní frakce udržované v zažívacím traktu ledvinách.
Krevní buňky se rozkládají v slezině, částečně také v játrech (vychytávané Kupfferovými buňkami). Játra též čistí proteiny a aminokyseliny (ledviny vylučují mnoho malých proteinů do moči).
Krev jako potrava
Tzv. krevsající hmyz, roztoči a někteří další živočichové se vyživují pouze či převážně
Využití krve
Darování krve umožňuje krevní transfuze. Krev tedy slouží k léčbě a může i oddalovat stárnutí.
Proč se v zimě solí silnice a chodníky?
K.Bednářová
V zimě namrzají silice ledem, a abychom neuklouzli posypají se solí.
Sůl rozpouští led. Každá sůl je jiná, každá zamrzá při jiné teplotě tuhnutí.
Teplota tuhnutí je průměrně -17 °C.
Led, tedy voda zamrzá při 0°C.
Když se k posolenému místu přiloží led, ten si bere energii z okolí.
Na solení silnic se používají několik tun soli, cena soli za tunu je až 2200 korun.
Není to zrovna ekologické a levné a navíc je obyčejná sůl kamenná (NaCl) účinná jen do teploty -9°C. Při nižších teplotách se používá chlorid vápenatý (CaCl2), který se používá až do –29 °C. Solení chloridem vápenatým není tak škodlivé pro životní prostředí, šetří posypový materiál, ale nevýhodou je přibližně 3x větší cena.
Co byla “koňka”?
autor :Tomáš Hinterholzinger publikovala : Diana Dolejšová
Koňka (Koněspřežná dráha) byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají. Jednalo se o vozy tažené koňmi. Koňka jezdila po kolejích a byla vystavěna v 19. století, za účelem snížení nákladů na dopravu. Díky kolejím byl kůň schopen utáhnout mnoho násobně těžší náklad, než a písečné a hrbolaté cestě. Ale tato "éra" moc dlouho nevydržela, později byly vytlačeny parní železnicí už v polovině 19. století. V Českých Budějicích jezdí ko
Největší koněspřežné dráhy byly z Českých Budějovic do Lince a z Prahy do Lán.
Ve městech jezdila takzvaná koněspřežná tramvaj, později nahrazená parní a elektrickou tramvají. Nejznámější tramvaje byly samozřejmě v Praze, Brně a Bohumíně.
Co je burákové máslo?
Kristýna šťastná
Burákové máslo, též arašídové máslo, je potravina pocházející z USA, dostává se i do České republiky. Jedná se o nahnědlou, táhnoucí se hmotu, jejímž základem jsou mleté pražené
arašídy, obvykle smíchané s rostlinným olejem či tukem a solí. Někteří výrobci přidávají do arašídového másla i cukr, čímž se stává nasládlým, ale slaná chuť zůstává vždy zřetelná. V závislosti na tom, jak najemno jsou arašídy nasekané, rozlišujeme dva druhy arašídového másla - "jemné" nebo "s křupavými kousky".
VYUŽITÍ: Máslo se používá na chléb (sendviče), maže se na topinky, na ovoce. Používá se také s želé a nebo se mísí s marmeládou. Je velice tučné. Arašídové máslo je součástí mnoha amerických receptů.
RECEPT: Recept[editovat | editovat zdroj]
K výrobě burákového másla potřebujeme:
obyčejné máslo
mlýnek na mák
Příprava: Začneme tím, že si oloupeme buráky, podle toho, kolik másla budeme chtít vyrobit. Poté oloupané buráky pomeleme v mlýnku na mák. Pokračujeme tím, že utřeme buráky s malinkatým kousíčkem másla. S máslem to opravdu nepřeháníme, je tam jen na lepší mazlavost a pro zjemnění. Na závěr přidáme hodně soli (solí pro změnu nešetřit) a je to hotovo.
První máslo bylo do USA dovezeno domorodými Mexičany. Nejdříve se máslo používalo jako lék, potom pacienti zjistili příjemnou chuť hmoty a začali ji přidávat do svýchjídel. Nejdříve se pomazánka vyráběla v Austrálii Edwardem Halseym pro ozdravovnu společnost stravy.
Co je javorový sirup??
Daniel Novák
Co je javorový sirup??
Javorový sirup je přírodní sladidlo získávané nejčastěji z mízy javoru cukrového (ovšem je možné ho vyrábět i z mízy jiných javorů). Z javorů se dá získat na jaře jejich navrtáním a zachycováním vytékající šťávy. Ta je pak následně zahušťována zahřátím. Prakticky veškerá výroba javorového sirupu probíhá v Severní Americe, kde je využívání javorového sirupu součástí kulturní tradice.
Obsah
ními složkami javorového sirupu jsou voda a sacharóza. V menších množstvích jsou přítomny i další cukry, například fruktóza a glukóza (ta pouze ke konci sklizně). Dále obsahuje některé organické kyseliny, zejména kyselinu jablečnou, díky kterým je sirup mírně kyselý. Z minerálů je nejvýznamnější podíl draslíku a vápníku, z hlediska výživy jsou významné také obsahy zinku a manganu. Tím samozřejmě není výčet látek úplný, v javorovém sirupu jsou mnohé další (například vanilin, propionaldehyd, aminokyseliny, …)
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)