pondělí 30. listopadu 2015
Co je kaligrafie?
Je to takzvané umění krasopisu,které zahrnuje jak funkční nápisy,ručně psané dopisy,tak i výtvarné umění.Předností kaligrafie je především čitelnost textu.Jednotlivé znaky jsou proměnlivé a spontánní,obsahují jedinečnou improvizaci psaní v právě daném okamžiku.Ve chvíli,kdy se v knižní produkci nahradilo psaní,kaligrafie se přesunula do oblasti kancelářské,listinné a umělecké.Většina dnešní kaligrafie se téměř vzdaluje od původního umění originálního psaní.Dnešní významné osobnosti kaligrafie jsou Anne Robin a Kate Hughes.Avšak významnější umění je japonské šodó nebo čínské šu-fa.Kaligrafie jsou často zavěšovány na zdi.
Malá ukázka kaligrafie arabského písma.Arabská kaligrafie se stala v arabských a islámských zemích velmi uznávaným uměním.V celém islámském světě je kaligrafie vnímaná jako symbol pro jednotu,sílu a krásu.Arabské písmo navenek působí jako písmo bez jakýkoliv znaků,ale muslimové věří,že si Alláh arabštinu vybral pro její krásu.Arabština je také velice uznávaným jazykem.Kaligrafie je v arabských zemích zkrátka tradicí.Kolik máme krve v sobě?
Průměrný lidský organismus obsahuje asi 4–6 litrů krve, což je asi 8 % tělesné hmotnosti.
Dospělí lidé mají asi 60 ml krve na kilogram tělesné hmotnosti.
Ženy mívají méně krve než muži.
Krev je kapalná, viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky).
červené krvinky
Erytrocyty:Erytrocyty (neboli červené krvinky) jsou bezjaderné krevní elementy bez organel, které mají vikonkávní tvar. Hlavní součástí erytrocytu je hemoglobin. U zdravého dospělého člověka vznikají v červené kostní dřeni. Odbourávány jsou hlavně ve slezině.
bílé krvinky
Leukocyty:Bílé krvinky jsou průhledné, pravé jaderné buňky s jádrem. Jejich množství v krvi kolísá mezi hodnotami 4 000 – 10 000 / mm3 krve v souvislosti se zdravotním stavem. Délka života bílých krvinek je pouze několik hodin. Jejich funkcí je zajišťovat imunitu organismu.
krevní destičky
Krevní destička má oválný tvar, 2 – 4.0 μm v průměru (erytrocyt člověka - 7,5 μm), často má zoubkované okraje. Nemá jádro.
Skládá se z okrajové hyalomery, která se barví světle modře a obsahuje tzv. marginální svazek mikrotubulů a aktinová mikrofilamenta, která udržují tvar trombocytu a umožňují mu tvořit výběžky a panožky. Ve středu krevní destičky je granulomera, shluk acidofilních (tzn. červeně se barvících) granul a ojedinělé mitochondrie.
Fyziologie krve:Produkce a rozklad-Krevní buňky produkuje kostní dřeň v procesu zvaném krvetvorba. Proteinová složka je produkována většinou v játrech, zatímco hormony produkují endokrinní žlázy a vodní frakce udržované v zažívacím traktu ledvinách.
Krevní buňky se rozkládají v slezině, částečně také v játrech (vychytávané Kupfferovými buňkami). Játra též čistí proteiny a aminokyseliny (ledviny vylučují mnoho malých proteinů do moči).
Krev jako potrava
Tzv. krevsající hmyz, roztoči a někteří další živočichové se vyživují pouze či převážně
Využití krve
Darování krve umožňuje krevní transfuze. Krev tedy slouží k léčbě a může i oddalovat stárnutí.
Proč se v zimě solí silnice a chodníky?
V zimě namrzají silice ledem, a abychom neuklouzli posypají se solí.
Sůl rozpouští led. Každá sůl je jiná, každá zamrzá při jiné teplotě tuhnutí.
Teplota tuhnutí je průměrně -17 °C.
Led, tedy voda zamrzá při 0°C.
Když se k posolenému místu přiloží led, ten si bere energii z okolí.
Na solení silnic se používají několik tun soli, cena soli za tunu je až 2200 korun.
Není to zrovna ekologické a levné a navíc je obyčejná sůl kamenná (NaCl) účinná jen do teploty -9°C. Při nižších teplotách se používá chlorid vápenatý (CaCl2), který se používá až do –29 °C. Solení chloridem vápenatým není tak škodlivé pro životní prostředí, šetří posypový materiál, ale nevýhodou je přibližně 3x větší cena.
Co byla “koňka”?
Koňka (Koněspřežná dráha) byla předchůdcem dnešních železnic a elektrických tramvají. Jednalo se o vozy tažené koňmi. Koňka jezdila po kolejích a byla vystavěna v 19. století, za účelem snížení nákladů na dopravu. Díky kolejím byl kůň schopen utáhnout mnoho násobně těžší náklad, než a písečné a hrbolaté cestě. Ale tato "éra" moc dlouho nevydržela, později byly vytlačeny parní železnicí už v polovině 19. století. V Českých Budějicích jezdí ko
Největší koněspřežné dráhy byly z Českých Budějovic do Lince a z Prahy do Lán.
Ve městech jezdila takzvaná koněspřežná tramvaj, později nahrazená parní a elektrickou tramvají. Nejznámější tramvaje byly samozřejmě v Praze, Brně a Bohumíně.
Co je burákové máslo?
Burákové máslo, též arašídové máslo, je potravina pocházející z USA, dostává se i do České republiky. Jedná se o nahnědlou, táhnoucí se hmotu, jejímž základem jsou mleté pražené
arašídy, obvykle smíchané s rostlinným olejem či tukem a solí. Někteří výrobci přidávají do arašídového másla i cukr, čímž se stává nasládlým, ale slaná chuť zůstává vždy zřetelná. V závislosti na tom, jak najemno jsou arašídy nasekané, rozlišujeme dva druhy arašídového másla - "jemné" nebo "s křupavými kousky".
VYUŽITÍ: Máslo se používá na chléb (sendviče), maže se na topinky, na ovoce. Používá se také s želé a nebo se mísí s marmeládou. Je velice tučné. Arašídové máslo je součástí mnoha amerických receptů.
RECEPT: Recept[editovat | editovat zdroj]
K výrobě burákového másla potřebujeme:
obyčejné máslo
mlýnek na mák
Příprava: Začneme tím, že si oloupeme buráky, podle toho, kolik másla budeme chtít vyrobit. Poté oloupané buráky pomeleme v mlýnku na mák. Pokračujeme tím, že utřeme buráky s malinkatým kousíčkem másla. S máslem to opravdu nepřeháníme, je tam jen na lepší mazlavost a pro zjemnění. Na závěr přidáme hodně soli (solí pro změnu nešetřit) a je to hotovo.
c
První máslo bylo do USA dovezeno domorodými Mexičany. Nejdříve se máslo používalo jako lék, potom pacienti zjistili příjemnou chuť hmoty a začali ji přidávat do svýchjídel. Nejdříve se pomazánka vyráběla v Austrálii Edwardem Halseym pro ozdravovnu společnost stravy.
Co je javorový sirup??
Co je javorový sirup??
Javorový sirup je přírodní sladidlo získávané nejčastěji z mízy javoru cukrového (ovšem je možné ho vyrábět i z mízy jiných javorů). Z javorů se dá získat na jaře jejich navrtáním a zachycováním vytékající šťávy. Ta je pak následně zahušťována zahřátím. Prakticky veškerá výroba javorového sirupu probíhá v Severní Americe, kde je využívání javorového sirupu součástí kulturní tradice.
Obsah
ními složkami javorového sirupu jsou voda a sacharóza. V menších množstvích jsou přítomny i další cukry, například fruktóza a glukóza (ta pouze ke konci sklizně). Dále obsahuje některé organické kyseliny, zejména kyselinu jablečnou, díky kterým je sirup mírně kyselý. Z minerálů je nejvýznamnější podíl draslíku a vápníku, z hlediska výživy jsou významné také obsahy zinku a manganu. Tím samozřejmě není výčet látek úplný, v javorovém sirupu jsou mnohé další (například vanilin, propionaldehyd, aminokyseliny, …)
Proč se říká ,,dávat si bacha”
Proč se říká ,,dávat si bacha"
Původ musíme hledat v němčině- die Wache. Není to pojmenování po žádné slavné osobě ani vědci, ale po obyčejném bachařovi (Dozorce ve vězení) . Když vojáci drželi stráž říkají že stojí na vachu a toto označení časem ,, zlidovělo ". Akorát že namísto ,, V " na začátku bylo ,, B " . Lépe se to vyslovuje (německý Wurst je dnešní český Buřt) . Rovněž německý Wachmann, tedy strážník , do češtiny přeneseno jako bachař musí zákonitě dávat pozor, tedy bacha. Dnes se však spíše soudí. že bacha pravděpodobněji vzniklo z německého Obach genen, tj. Dávat pozor, který pochází z německého Achtung, pozor.
Stokorcový les
Stokorcový les
stokorcový les-místo kde žije Medvídek Pú a jeho přátelé...
Mapa stokorcového lesa
Medvídek Pú je dobrosrdečný medvěd s malým rozoumkem, který rád skládá písničky a je stále dobře naladěn.
Je ochoten okamžitě pomoci ostatním v nesnázích a občas mívá tak překvapivé nápady, že překvapí sám sebe. Z celého srdce miluje sladký medík.
Púova dobrodružství se odehrávají ve Stokorcovém lese, který je velmi podobný Pětisetkorcovému lesu.
Medvídek Pú je hlavní postava-personifikovaný medvídek v dětské knize, kterou napsal Alan Alexander Milne. Jde o jednoho z nejznámějších hrdinů dětské literatury 20. století, který je milován dětmi po celém světě.
Iáček je stále smutný oslík, který nejvíce času tráví hledáním a přežvykováním bodláčí. Iáček bývá často nabručený.
Co je v Anglii boxing day ?
Boxing day je starý britský svátek konaný 26.prosince, tedy 2 dny po Štědrém dnu. Název tohoto svátku je odvozen od slova box (krabice), svátek je o tom, že chudý lidé chodí od domu k domu a žádají o zbytky jídla či peníze. Teď je to i den, kdy lidé dělají různé malá milá překvapení, tedy že vám dá někdo něco zadarmo.
Boxing day je národní svátek, je to den o tom strávit s rodinou a přáteli, a sníst všechny zbytky na Štědrý den.
Počátky dne, jsou s bohatou historií a tradicí.
Boxing day je oslavován ve Velké Británii a ve většině oblastí, které se vypořádají angličtinou (USA je hlavní vyjimka), včetně Kanady, Austrálie a Nového Zélandu.
Proč cvrček cvrká?
Proč cvrček cvrká?
Proč cvrkají? Protože samičky poslouchají kolenem.
Cvrčci cvrkají křídlama, a cvrkají jen samečci. Samečci vyluzují melodické cvrkání kterým vymezují území a zároveň lákají samičky.
V České republice žije 11 druhů cvrčků.
Uši jsou pro cvrčky klíčovým orgánem. Můžeme doslova říct, že poslouchají koleny. Na jaře samičky opouštějí cvrččí nory a pohybují se volně v prostoru. Samečkové naopak u těchto děr zůstávají. Často až do noci cvrkají u vchodu a lákají tak k sobě samičky, které cvrkat nedovedou.
Samička poslouchá už z dálky cvrkání a musí být schopna samečka nalézt, k čemuž má dobře přispůsobené uši. Jsou to malé bubínky na holeních předních nohou a jmenují se tympální orgány. Jejich umístění má jeden velmi důležitý fyzikální význam. Poslouchání dvěma smyslovými orgány dává živočichovi možnost orientovat se směrově a podle toho se potom dostat ke zdroji hlasu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Cvr%C4%8Dek_poln%C3%ADJsou všechny sněhové vločky stejné?
Sněhová vločka je forma pevného skupenství vody. Ledové dendrity
vznikají v atmosféře, kde se vytváří i jejich tvar.
Každá vločka padá jinak; některé plachtí, jiné vibrují. Dlouho se říkalo, že nikdy nespadnou dvě stejné vločky, ale není fyzikální důvod, proč by to nemohlo nastat. Na druhou stranu přesný tvar vloček určuje teplota, za které vznikají.Tak například za teploty −2 °C se tvoří vločky neobvyklého trojúhelníkového tvaru. Jeden Krystalek je asi miliarda molekul vody. Největší vločky padaly prý roku 1887 v Montaně (USA), kde na šířku měly 38cm a na výšku 20cm.
Existují dvě převládající vysvětlení symetrického tvaru vloček. Mohl by být způsoben "komunikací" nebo "přenosem informací" mezi rameny vločky: růst jednoho ramene ovlivní růst ramen ostatních. Fyzikálním vysvětlením takové komunikace by mohlo být povrchové napětí nebo fonony.
Druhé vysvětlení tvrdí, že v měřítku jedné vznikající sněhové vločky panují téměř stejné fyzikální podmínky a souměrnost vločky je jejich výsledkem. Ve větším měřítku např. jednoho mraku by v proměnlivém prostředí s různou vlhkostí, teplotou a podobně.
Dendrity: jsou to krátké výběžky neuronu dostředivého typu, které přijímají vstupní informaci (nervový vzruch). Dendrity mají stejnou strukturu neuroplasmy jako tělo neuronu. Na povrchu dendritů bývají přítomné dendritické trny, na kterých jsou synpase.
co jsou paprsky X
Paprsky X neboli rentgenové zaření. Rentgen se používá v Lekařství k odhalení zlomenin.
Jedná se o formu ionizujícího záření a jako takové může být nebezpečné.
Roku 1906 fyzik Charles Glover Barkla objevil rozptyl rentgenového záření v plynech a využil ho při zkoumání vlastností látek. Za své objevy získal roku 1917 Nobelovu cenu za fyziku. Na Rentgenovích snímcích sou vidět pouze kosti a zuby ostatní ne..
Záření vlnové délky větší než 0,1 nm je nazýváno měkké a kratší tvrdé rentgenové záření. První Rentgenoví snímek byl pořízen 22. Prosince 1895 , na obraze je snímek ženské ruky s prstenem. Rentgenové záření vzniká například v rentgence na principu katodového záření. Katodové záření vzniká v katodové trubici, tedy ve skleněné vakuované trubici se zabudovanou katodou anodou
Roku 1895 Thomas Alva Edison zkoumal schopnost materiálů fluoreskovat, když jsou vystaveny rentgenovému záření, a zjistil, že nejlépe se osvědčil wolframan vápníku. Asi v březnu 1896 se fluoroskop, který vyvinul, stal standardem lékařských vyšetření rentgenovým zářením. Přesto Edison ukončil výzkum záření roku 1903, potom, co zemřel Clarence Madison Dally, jeden z jeho foukačů skla. Dally zkoušel trubice na své ruce, čímž si přivodil jejich rakovinu. Obě ruce mu byly amputovány v marné snaze ho zachránit.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Rentgenov%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD
Jak je stará panenka Barbie ?
Panenka Barbie je stará 56 let...Panenka Barbie byla poprvé vytvořená v roce 1959 a měsíce 9.března.Panenku vyrábí společnost Mattel,Inc.aj Barbie DVD.
DVD-Barbie a Kouzelné Vánoce
Barbie a Škola pro princezny
Barbie a tři mušketýrky
Barbie a Kouzelný modní salon
atd...
Barbie má romantický vztah se svým přítelem Kenem který se po jejím boku poprvé objevil v roce 1961 v televizní reklamě.
Historie panenky Barbie
když 24.června 1952 potřeboval hamburgský časopis Bild ¨-Zeitung něčím doplnit stránku,nakreslil karikaturista Reinhard Beuthien (1911-1970) humorskou kresbu s divkou Lilli dlouhonohým stvořením s blondatým dlouhým ohonem.Měla to být jepice,jeji život byl původně stanoven na jeden den, jenže ohlas u čtenářů byl takový .že se musela Lilli týden co týden vracet..Z její oblíbenosti se zrodil nápad udělat jí jako trojrozměrou panenku.Panenka se vyráběla ve dvou velikostech 29 a 18cm.První Barbie firma představila na veletrhu hraček v New Yorku roku 1959 a to za rovnou cenu tří dolarů.
1960-jemnější vzhled,oční linky,méně vyklenuté oči duhovky modré.
1964- mrkací panenka+3 světlé paruky a první s ohýbacíma nohama.
1999-zavřená ústa,oči menší a více odpovýdá relitě.
Proč dělá pavouk sítě?
Pavouci spřádají sítě k nejrůznějším účelům. V první řadě do nich chytají potravu, nejčastěji
hmyz. Obvykle ho zavinou do dalších pavučin a tím ho znehybní, pak do něj vstříknou jed a trávicí enzymy. Další funkcí pavučiny je vytvoření úkrytu pavouka. Pavučinu používají i ve volném pádu z výšky při útěku před nepřítelem nebo jako stopu, která ho dovede zpět do úkrytu. Hedvábné vlákno na výrobu pavučin vytváří pavouk ve snovacím ústrojí umístěném na zadečku. Sílu a pružnost vláken může pavouk regulovat. Ačkoliv má pavouk osm očí, má tak špatný zrak, že ani nezpozoruje hmyz ani přímo před sebou. Jakmile se hmyz pohne, vlákno zachytí vibrace, které pavouk zaznamená a vrhne se na kořist se smrtící přesností. Největší pavučiny spřádá druh pavouka Nephila senegalensis z deštných pralesů jejich pavučina je až 6 metrů vysoká a 2 metry široká a má zlataví odstín. Síť vydrží na místě i několik let.
Pavoučí vlákno produkují snovací žlázy, které ústí ve snovacích bradavkách. Vlákno původně sloužilo k vystýlání nor a obalování kokonů. Snovací bradavky vznikly přeměnou zadečkových končetin předků dnešních pavouků. Nacházejí se na břišní straně zadečku. Jejich počet kolísá od dvou do čtyř párů. Snovací žlázy produkují tekutý, na vzduchu rychle tuhnoucí sekret, jehož hlavní složkou je bílkovina nazývaná fibroin. Protože tvorba této bílkoviny je energeticky náročná, pavouci málokdy budují zcela novou pavučinu, spíše se ji snaží neustále opravovat. Při tvorbě nové pavučiny navíc požírají zbytky pavučiny staré. Pavouci mají různý počet typů snovacích žláz, které produkují vlákna rozdílného charakteru.jak tučňáci udržují svá vejce v teple?
Období rozmnožování začíná příchodem září, ale plně rozprouděné je až během října.Samice klade 2 vejce, ale obvykle přežije jen jedno mládě.Samice po nakladení vajec odchází do moře lovit potravu, samec vejce udržuje v teple, drží je na horní ploše nohou a pod kožními záhyby na břiše.
Samec v tomto období nepřijímá potravu, ale žije z tukových zásob svého těla.Po návratu samice si úlohy vymění, samec jde hledat potravu a samice pečuje o vejce.Vejce se inkubují 35 dní a po několika dnech života začnou mláďata tvořit velké skupinky, ve kterých se choulí k sobě, aby získali více tepla.Mláďata se líhnou slepá a porostlá prachovým peřím.
Co je supernova?
Buďto se jedná o masívní hvězdu, která ve svém jádře vyčerpala podstatnou část zásob paliva pro fúzi a začala tvořit železo, začne se hroutit pod silou své vlastní gravitace, vlivem útlumu termonukleární reakce, nebo o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvězdného průvodce a prodělal termonukleární explozi.
Bílý trpaslík je astronomický objekt vznikající zhroucením hvězdy o průměrné nebo podprůměrné hmotnosti.
Termonukleární reakce je uvolňování energie
Co je psí spřežení?
Psí spřežení, jízda se psím spřežením nebo musherství (mašérství), anglicky mushing, je sport, při kterém dva nebo více psů v postrojích tahají svého psovoda – mašéra na speciálních saních nebo na řiditelném vozíku. Jedná se o jedno z odvětví tzv. kynologického sportu, jež má svůj původ odvozený z běžné praxe psích spřežení, která jsou zcela běžně využívána k přepravě osob nebo i k dopravě materiálů v arktických nebo i vantarktických klimatických podmínkách. Postavení psů záleží na jejich výcviku, stáří a zkušenosti. Vepředu běží takzvaný vedoucí pes (nejinteligentnější ze smečky), za ním nebo vedle něho starší a slabší psi a úplně vzadu mladí, silní a nezkušení psi.
Mašér je člověk, který dokázal skloubit lásku ke psům a ke sportu.
Výcvik saňových psů začíná od jejich druhého měsíce života (tj. odloučení od matky). Začíná se každodenním během a učením základních povelů. Nejzákladnějším povelem je přivolání na jméno. U mladých štěňat nemusíme používat obojek, necháváme psa volně pobíhat po okolí. Pokud se příliš vzdálí zavoláme jej jménem a nabídneme pamlsek. Při každém přivolání psa odměníme.
DRUHY- pulka– jezdec a speciální „sáňky" se zapřaženými max 2 psy
bikejoring – pes a cyklista na jízdním kole
canicross– běžec se psem
weight pulling– tahání zátěže
jogging – lidský klus společně se psem
scootering– pes nebo max. 2 psi a jezdec na speciální koloběžce
skijoring– pes nebo max. 2 psi a jezdec na běžeckých lyžích
Dnes si již hodně lidí vybaví pod slovem mushing spřežení tažných psů, které se žene po trati. Naprostá většina pak dodá, že ti psi jsou chlupaté hasky či malamuti.
Takže dejme si trochu základní lekce před jízdou, z čeho se to vlastně skládá to psí spřežení.......
Tedy máme zde psy. V zásadě lze zapřáhnout jakékoli trochu sportovně nadané plemeno - a pokud máte jednoho sportovního psa, klidně to s ním vyzkoušejte - ale nejvíce uvidíme v zápřahu psy tažné. Tažný pes je samozřejmě ten krásný sibiřský husky, malamut, samojed, grónský pes..., ale taky jsou to kříženci jako alaskán, eurohusky a pak také evropský saňový pes. Tito psi pak určitou měrou vypadají jako ohaři - aby ne, ohaří krev jim totiž koluje v žilách stejně, jako krev severských psů, chrtů a dalších. Nejsou sice tak tepelně odolní, jako jejich čistokrevní severští kolegové, ale vynikají obrovskou chutí pracovat a klasický seveřan si s nimi v rychlosti moc nezadá.
Fotografie psího spřežení

