pondělí 30. listopadu 2015

Jsou všechny sněhové vločky stejné?

Sára Angelina Vodičková

Sněhová vločka je forma pevného skupenství vody. Ledové dendrity

vznikají v atmosféře, kde se vytváří i jejich tvar.

Každá vločka padá jinak; některé plachtí, jiné vibrují. Dlouho se říkalo, že nikdy nespadnou dvě stejné vločky, ale není fyzikální důvod, proč by to nemohlo nastat. Na druhou stranu přesný tvar vloček určuje teplota, za které vznikají.Tak například za teploty −2 °C se tvoří vločky neobvyklého trojúhelníkového tvaru. Jeden Krystalek je asi miliarda molekul vody. Největší vločky padaly prý roku 1887 v Montaně (USA), kde na šířku měly 38cm a na výšku 20cm.

   Existují dvě převládající vysvětlení symetrického tvaru vloček. Mohl by být způsoben "komunikací" nebo "přenosem informací" mezi rameny vločky: růst jednoho ramene ovlivní růst ramen ostatních. Fyzikálním vysvětlením takové komunikace by mohlo být povrchové napětí nebo fonony.

   Druhé vysvětlení tvrdí, že v měřítku jedné vznikající sněhové vločky panují téměř stejné fyzikální podmínky a souměrnost vločky je jejich výsledkem. Ve větším měřítku např. jednoho mraku by v proměnlivém prostředí s různou vlhkostí, teplotou a podobně.

  Dendrity: jsou to krátké výběžky neuronu dostředivého typu, které přijímají vstupní informaci (nervový vzruch). Dendrity mají stejnou strukturu neuroplasmy jako tělo neuronu. Na povrchu dendritů bývají přítomné dendritické trny, na kterých jsou synpase.


5 komentářů:

Komentuj slušně a k věci

Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.